zpět

Rýnský Ryzlink

víno králů a král vín

Starobilá, ceněná moštová odrůda vinné révy. Její pěstování v oblasti horního toku Rýna lze doložit od roku 1435.

Kromě názvu nemá tato odrůda nic společného s Vlašským Ryzlinkem. Ve Státní knize České republiky je odrůda zapsaná od roku 1941. Některé prameny uvádějí, že Ryzlink k nám dovezl Karel IV., ale pravděpodobně zde byl rozšířen řádem Svatého Benedikta v 17. století.

Název je odvozen od německého podstatného jména "Verrieselung"- sprchávání, jež vychází ze slovesa "rieseln".

Typická vína RR jsou světle zelenožlutá, s přibývající zralostí se objevují zlatavé odstíny, u výběrů z bobulí až jantarové tóny.

Široká škála vůní podle půdního typu a ročníku, po ovocných plodech, ale i kořenité, minerální zemité i kouřové, květinové, typická vůně je po lipovém květu, může být i muškátová, broskvová nebo jako luční květy, z příliš horkých lokalit může zavánět petrolejem a kerosinem, to když je většina bobulí vlivem slunce hnědavě zbarvena.

Chuť přechází od ocelové kyseliny v nezralých ročnících přes příjemně peprně kořenitě říznou až po svěže zralou.

Chuť je zvýrazněna pikantní kyselinkou a delikátními aromatickými látkami, jež zaujmou nevtíravým a přece dlouho trvajícím vjemem.

Zweigeltrebe rose

růžové víno vyrobené z modré odrůdy Zweigeltrebe. Odrůdu vyšlechtil v roce 1922 Fritz Zweigelt v rakouském Klosterneuburgu křížením Svatovavařineckého a Frankovky.

Růžová vrianta se v soušasnosti těší veliké oblibě zejména na Moravě díky své svěží chuti a vůni lesního ovoce. Vyrábí se krátkým nakvašením slupek modrých hroznů (tzv. metodou seignée).

Sauvignon Blanc

 (zkratka Sg) je starobylá francouzská moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), pocházející patrně z regionu Bordeaux či z vinařských oblastí na Loiře. Pravděpodobně vznikla spontánním křížením odrůd Chenin Blanc a Tramín. Na naše území se odrůda dostala pravděpodobně s Habány v 16. století pod německým názvem Feigentraube, z toho vznikl kdysi užívaný název Fíkový hrozen. V České republice se odrůda pěstuje hlavně ve Znojemské a Mikulovské podoblasti. Do Státní odrůdové knihy České republiky byla odrůda zapsána v roce 1952.

Aromaticky výrazná a suchá vína Sg jsou vhodná jako aperitiv či ke studeným předkrmům, ke chřestu a kozím sýrům. Plnější a zralá vína jsou vhodná ke kořenitým jídlům, těstovinám s gorgonzolou nebo rybí omáčkou, k vařené šunce, bílým masům se smetanovými omáčkami, k rybám s výraznější úpravou či k rybám uzeným. Výběry ke sladkým dezertům.

Hibernal

interspecifická, pozdní moštová odrůda révy. Vyšlechtil ji roku 1944 Dr. Helmut Becker v Ústavu pro šlechtění révy vinné v Geisenheimu, v oblasti Rheingau v Německu. Do Státní odrůdové knihy České republiky byla odrůda zapsána v roce 2004. Udržovatelem odrůdy v ČR je Vilém Kraus z Mlazic u Mělníka, vnuk Prof. Viléma Krause. Název odrůdy navrhl Prof. Vilém Kraus, vychází z latinského "hiberno" přezimovat a je spojen s její předpokládanou schopností dobře odolávat zimním mrazům. Typické odrůdové víno má zelenožlutou barvu, vůně je intenzivní, příjemně ovocitá, chuť plná, velmi extraktivní, typicky kořenitá. V odrůdovém víně je vyšší obsah kyselin, ve výběrech jemná harmonie. Ve vůni a chuti můžeme hledat Černý rybíz, angrešt, ananas, broskev, grapefruit, Červený pomeranČ, kiwi, jablko, hrušku, meruňku, jemné květinové tóny, v odchodu někdy též jemnou hořČinku. Hibernal můžeme podávat k předkrmům, rybám nebo k mořským plodům. Sladké výběry se dobře hodí k dezertům.

Veltlínské zelené

 stará moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera). Některé indicie nasvědčují, že byla pěstována již v dobách Římské kolonizace země, ale v literatuře je o ni první, ne zcela jistá zmínka až roku 1766 (Sprenger 1766, Grünen Muskateller, Oedenburg). Autochtonní odrůda, pocházející z regionu Dolní Rakousko, z oblasti vrchoviny Manhartsberg, patrně z okolí města Retz, vznikla samovolným křížením odrůd Tramín a St. Georgen. Ve Státní odrůdové knize České republiky je odrůda zapsána od roku 1941. V Čechách se tato odrůda pěstuje na Mostecku, v Chrámcích, Mělníku, Žernosekách i v Roudnici, na Moravě je nadprůměrně zastoupená ve Znojemské a Velkopavlovické oblasti, na Mikulovsku (nejlepší jižní expozice) a v oblasti Podluží. Samotný název „Veltlínské“ je odvozen od názvu alpského údolí Valtellina v Lombardii Typický VZ má světle zelenou až zelenožlutou barvu, svěží, pronikavou vůni, střední tělo, svěží, vyváženou chuť s ovocnými tóny a s vyšším obsahem příjemných kyselin. Ve vůni a chuti můžeme hledat lipový květ, jemně hořké mandle, muškátové tóny, pepř, chřest, zelený hrášek, u vyzrálých vín exotické ovoce. Vína VZ jsou vhodná pro denní stolování. Ředěna vodou jako vinný střik tiší žízeň. Lze je kombinovat se širší škálou pokrmů. Mladá jsou vhodná ke studeným masům, omáčkám a slaným předkrmům, vyzrálá k hovězímu, filé z mořských ryb a k neutrálním omáčkám.

Rulandské šedé

 starobylá francouzská moštová odrůda vinné révy (Vitis vinifera), spontánní, pupenová mutace odrůdy Rulandské modré (Pinot Noir). Odrůda pravděpodobně vznikla v Burgundsku, odkud se rozšířila po celé Francii, zvláště do oblasti Champagne. Do Maďarska se dostala již ve 14. století, stejně tak do Čech, spolu s odrůdou Rulandské modré. Do Státní odrůdové knihy České republiky byla odrůda zapsána od roku 1941 do roku 1993 pod názvem Burgundské šedé, od roku 1993 pod názvem Rulandské šedé. Název Burgundské šedé se musel změnit na základě rozhodnutí soudu v Haagu. V České republice je povoleno uvádět na etiketě i název Pinot Gris. Mezinárodní název skupiny „Pinot“ vychází z francouzského slova „pin“, v překladu „pinie, borovice“. Hrozen odrůd této skupiny je malý a svým vzhledem opravdu může připomínat šišku borovice pinie. Paídomek „gris“, česky „šedý“, označuje barvu bobulí. Od vín „Rulandy šedé“ se očekává plnost, hebkost, vysoký extrakt, pomerančové tóny s dojmy medovosti a mírnější chlebnatosti. Charakteristická vína RŠ jsou zlatožlutá s růžovým tónem, chuť je plná, hebká, s vyšším obsahem glycerolu a alkoholu, víno je harmonické, vláčné, s utlumeným působením kyselin, dochuť je dlouhotrvající.

Vína Rulandského šedého doprovázejí nejčastěji hutná a kořeněná jídla nebo rybí speciality, těžší úpravy drůbeže či hustší polévky. Sladké výběry jsou vhodné k dezertům.

Modrý Portugal

je stará moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), určená k výrobě červených vín. Její původ je neznámý. Název sice ukazuje na Portugalsko, ale zde se odrůda vůbec nepěstuje a portugalští ampelografové neuznávají její příbuznost k žádné zde pěstované odrůdě. Naproti tomu je rozšířena takřka v celém Podunají, proto se předpokládá, že pochází odněkud z tohoto prostoru, pravděpodobně z Rakouska. Genetická analýza ukázala, že otcovskou odrůdou je Sylvánské zelené Mezi tradční oblasti pěstování odrůdy patří Rakousko. Na menších plochách je pěstována například také ve Francii, ve státech bývalé Jugoslávie, v Maďarsku, Rumunsku a v některých zemích bývalého SSSR. Na českém území byl kdysi Modrý Portugal nejrozšířenější modrou odrůdou nejen pro svou vysokou plodnost, ale i proto, že se díky své jemnosti a svěžímu aroma dobře pije. Ve Státní odrůdové knize České republiky je zapsána od roku 1941. Barva typického MP je jemně rubínová, vůně jemná, někdy až květinová, chuť lehčí, s menším obsahem tříslovin, harmonická Víno MP je lehčí, a hodí se tedy dobře k lehkým pokrmům, třeba k italské kuchyni.